|
|
Stanovení parametrů křivky krevního tlaku pro řízení ventilace při anestézii u koní
Horský, Martin ; Provazník, Ivo (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Předložená práce řeší problematiku sledování hemodynamických parametrů při umělé ventilaci při anestezii u koní. Výsledkem práce je rozšiřující modul pro aplikaci Datex-Ohmeda S/5 Collect, který z průběhu tlakové křivky stanovuje hodnoty potřebné k optimální ventilaci. Úvodní kapitola obsahuje obecný fyziologický úvod. Je zde popsána definice krevního tlaku, popis srdečního cyklu, popis tlakové křivky. Dále se věnuje popisu hemodynamických veličin, jako je tlaková amplituda, tepový objem a hodnotám jejich variabilit. Druhá kapitola se věnuje problematice měření krevního tlaku u koní. Uvedeny jsou jak neinvazivní, tak invazivní metody. Třetí kapitola rozebírá důvody kolísání krevního tlaku během ventilace. V poslední čtvrté kapitole je popsán realizovaný rozšiřující modul, který slouží ke sledování hemodynamických parametrů z průběhu tlakové křivky.
|
|
|
Patofyziologie plicního poškození v podmínkách hemodynamických podpor.
Popková, Michaela ; Mlček, Mikuláš (vedoucí práce) ; Rohn, Vilém (oponent) ; Otáhal, Michal (oponent)
Úvod: Distenze levé komory srdeční a následně až vznik plicního edému jsou často diskutované komplikace veno-arteriální membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s těžkým srdečním selháním. Cílem studie bylo na experimentálním modelu srdečního selhání sledovat vliv VA ECMO na distenzi levé komory, plicní hemodynamiku a akumulaci tekutin v plicích a navrhnout postup, jímž by bylo možné vzniku plicního edému předejít. Metodika: Experimenty probíhaly na prasečích modelech v celkové anestézii. Na modelu chronického srdečního selhání byly sledovány vlivy zvyšujícího se "afterloadu" na práci levé komory. Vliv zvyšujícího se "afterloadu" na objem tekutin v plicích byl pak sledován na modelu akutního ischemického srdečního selhání. K detekci změn objemu tekutin byla využita elektrická impedanční tomografie (EIT). EIT data byla analyzována fázovou a frekvenční filtrací tak, aby byl zahrnut pouze funkční region plic. V rámci studie byly porovnány i různé metody dekomprese levé komory při současném užití s VA ECMO. Výsledky: Postupné zvyšování průtoku mimotělní podporou VA ECMO vedlo u akutně i chronicky selhávající cirkulace ke zlepšení hemodynamických a oxygenačních parametrů. Vyšší průtoky VA ECMO však způsobily také významnou distenzi levé komory srdeční a zvýšení nároků na její práci. Navyšování...
|
|
|
Stanovení parametrů křivky krevního tlaku pro řízení ventilace při anestézii u koní
Horský, Martin ; Provazník, Ivo (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Předložená práce řeší problematiku sledování hemodynamických parametrů při umělé ventilaci při anestezii u koní. Výsledkem práce je rozšiřující modul pro aplikaci Datex-Ohmeda S/5 Collect, který z průběhu tlakové křivky stanovuje hodnoty potřebné k optimální ventilaci. Úvodní kapitola obsahuje obecný fyziologický úvod. Je zde popsána definice krevního tlaku, popis srdečního cyklu, popis tlakové křivky. Dále se věnuje popisu hemodynamických veličin, jako je tlaková amplituda, tepový objem a hodnotám jejich variabilit. Druhá kapitola se věnuje problematice měření krevního tlaku u koní. Uvedeny jsou jak neinvazivní, tak invazivní metody. Třetí kapitola rozebírá důvody kolísání krevního tlaku během ventilace. V poslední čtvrté kapitole je popsán realizovaný rozšiřující modul, který slouží ke sledování hemodynamických parametrů z průběhu tlakové křivky.
|
|
|
Srovnání některých parametrů při neinvazivním vyšetření hypertoniků dvěma metodami - echokardiograficky a impedanční kardiografií s použitím systému HOTMAN
SASSMANNOVÁ, Anna
Echokardiografie je vyšetření srdce pomocí ultrazvuku. Ten umožňuje určit pohyb a polohu srdečních struktur pomocí ultrazvukových pulzních vln odražených od akustických rozhraní. Impedanční měření hrudní hemodynamiky je založeno na změnách elektrické impedance. K těmto změnám dochází hlavně v důsledku činnosti srdce. Při své rytmické činnosti srdce periodicky mění podmínky průtoku krve všemi cévami, čímž se mohou vysvětlit periodické změny impedance s frekvencí srdečního pulsu, které pozorujeme při měření. V této práci popisuji srovnání dvou neinvazivních vyšetřovacích metod {--} echokardiografie a impedanční měření hemodynamiky. Obou těchto metod lze využít při vyšetření pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenzí). Moje měření jsou založena na hemodynamickém pojetí hypertenze a nezohledňovala jsem aktuální léčbu pacienta. Je tedy zhodnocena jeho aktuální situace a hodnoty EF (ejekční frakce) a CI (minutového objemu) jsou srovnávány ve stejném čase a za stejných podmínek.
|
host ::
RSS.